小包总杨烁内敛不羁气质多变混搭写真曝光
Stomatologie nebo zubní léka?ství je odvětví léka?ství, dentální věda (věda o umístění, organizaci, funkci zub? a jejich podp?rnych tkání – alveolární kosti, závěsném aparátu, gingivě). Stomatolog / stomatolo?ka se ozna?uje jako zubní léka? / léka?ka (obecně zuba? / zuba?ka) ?i dentista / dentistka.[1][pozn. 1] Podle ?eského zákona o vysokych ?kolách je takovému léka?i udělen titul doktor zubního léka?ství (ve zkratce MDDr.), d?íve dostávali titul doktor v?eobecného léka?ství (ve zkratce MUDr.). Ve vět?ině zemí musí absolvovat studium na univerzitě (obvykle 4–8 let) a odbornou praxi s pacienty. V ?esku je od roku 1992 obor zubní léka?ství pětilety. Zubní léka?ství je jedinym léka?skym oborem majícím specializovanou náplň ji? od svého po?átku. Tento fakt dovoluje koncipovat vyuku se zamě?ením na vykon odborné léka?ské praxe ji? od prvních ro?ník?. Po absolvování studia je léka? plně zp?sobily k samostatnému vykonu praxe (zákonem ?. 95/2004 Sb. a vyhlá?kou ?. 233/2008 Sb.).
Stavovské organizace
[editovat | editovat zdroj]Zubní léka?i mají v ?esku stavovsky dané zastoupení v ?eské stomatologické komo?e, nejsou ?leny léka?ské komory ani odborovych klub?.[4] Tato komora historicky navazuje na Spolek ?eskych zubních léka??, ktery byl zalo?en u? v roce 1897 na tehdej?í ?esko-německé Karlo-Ferdinandově universitě v Praze.
Vět?ina zubních léka?? dnes pracuje v nestátních zdravotnickych za?ízeních. Kv?li demografické k?ivce je v?ak v roce 2024 nedostatek zubních léka?? v ?esku. Dle lednovych dat stavovské komory je bez systematické stomatologické pé?e asi 600 tisíc lidí.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Proto-stomatologie je dolo?ena p?ed více ne? 10 tisíci let.[6][7]
V sou?asnosti se stává, ?e stomatologická pé?e je nadu?ívána.[8]
Vzdělávání v zubním léka?ství
[editovat | editovat zdroj]Pregraduální o postgraduální vzdělávání zubních léka?? prodělávalo v minulosti r?zné díl?í změny. Text ní?e uvádí sou?asny stav.
Pregraduální vzdělávání
[editovat | editovat zdroj]Odborná zp?sobilost k vykonu povolání zubního léka?e se získává absolvováním nejméně pětiletého prezen?ního studia v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu Zubní léka?ství nebo Stomatologie (pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004).[9] Zubní léka? pracuje v odbornosti 014 - Klinická stomatologie
Postgraduální vzdělávání
[editovat | editovat zdroj]Specializa?ní obory zubního léka?ství:
[editovat | editovat zdroj]Roz?i?ují odbornou zp?sobilost svych absolvent? - Ortodoncie: odb. 015, Orální a maxilofaciální chirurgie: odb. 605. Jsou zakon?eny atesta?ní zkou?kou.
- Orální a maxilofaciální chirurgie
- Klinická stomatologie
- Ortodoncie
Systém celo?ivotního vzdělávání zubních léka?? organizovany ?eskou stomatologickou komorou (?SK)
[editovat | editovat zdroj]Ka?dy zubní léka? má povinnost se celo?ivotně vzdělávat. ?eská stomatologická komora organizuje systém celo?ivotního vzdělávání zubních léka??. Zubní léka? má mo?nost získat u ?SK "Osvěd?ení odbornosti" absolvováním některého z p?edepsanych program? celo?ivotního vzdělávání. Vydáním osvěd?ení odbornosti ?SK stvrzuje, ?e se zubní léka? systematicky více vzdělává v některé ?ásti spektra zubního léka?ství. Tyto programy jsou zakon?ené zkou?kou u ?SK, ale neroz?i?ují odbornou zp?sobilost.[10] Programy celo?ivotního vzdělávání zubních léka?? jsou:
- Prakticky zubní léka?
- Prakticky zubní léka? pedostomatolog
- Prakticky zubní léka? parodontolog
- Prakticky zubní léka? stomatochirurg
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V ?e?tině byl d?íve vyznam slov dentista ?i dentistka jiny.[2] Ozna?ovaly se tak osoby vyu?ené v oboru jako zubní laborant / laborantka. V rozporu s obecnym míněním nebyl dentista zubní léka?, by? mohl pracovat po studiu na vysoké ?kole v zubní ordinaci, tak ?adu vykon? neměl povoleno vykonávat. Dentista – zubní technik – byl zdravotnicky pracovník bez vysoko?kolského vzdělání provádějící bě?né o?et?ení chrupu, ve světě se nicméně pod ekvivalentním ozna?ením (dentist) zpravidla rozumí zubní léka?.[2] Dentista mohl provádět: ??innost preventivní, konzerva?ní a protetické o?et?ení chrupu, jednoduchá extrakce zub? a ko?en? a o?et?ení chronickych zánět? dásní,“ k ostatním ?innostem, k nim? byl, resp. je, zp?sobily zubní léka? podle p?íslu?né legislativy, nebyl dentista oprávněn.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Akademicky slovník sou?asné ?e?tiny [online]. Praha: ústav pro jazyk ?esky AV ?R, v. v. i., 2017–2024 [cit. 2025-08-04]. Heslo dentista. Dostupné online.
- ↑ a b Internetová jazyková p?íru?ka, slovníková ?ást, SSJ? [online]. ústav pro jazyk ?esky Akademie věd ?eské republiky [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ POLICAR, Radek. Dentista?! [online]. 09-04-2013. Dostupné online.
- ↑ Zákon ?eské národní rady ?. 220/1991 Sb., o ?eské léka?ské komo?e, ?eské stomatologické komo?e a ?eské lékárnické komo?e. Dostupné online.
- ↑ Zuba?i ze zemí mimo EU se mohou snáze uplatnit v ?esku, podpo?il Senát. Změnu musí potvrdit prezident. iROZHLAS [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ YIRKA, Bob. Ancient teeth offer evidence of Ice Age dentistry. phys.org [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAZDERA, Josef. Kamenozuba?ina. osel.cz [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ HOLDEN, Alexander. Do I really need this crown? Dentists admit feeling pressured to offer unnecessary treatments. medicalxpress.com [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Odborná zp?sobilost k vykonu zdravotnického povolání zubního léka?e [online]. MZ?R, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04.
- ↑ Systém vzdělávání [online]. ?eská stomatologická komora, 2025-08-04. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu stomatologie na Wikimedia Commons - Galerie stomatologie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo stomatologie ve Wikislovníku
Kniha Kovy ve stomatologické protetice ve Wikiknihách
